Novinářské štěně

Generace Y jsou děti konzumu. Děti, které hodnotu lidí měří podle množství věcí a hodnotu věcí měří podle reklamy.

Děti a dospívající jsou skvělá cílová skupina. Když je přesvědčíte o nutnosti vlastnit váš produkt, postarají se o to, aby k jeho koupi zlomily rodiče. Mají k tomu obrovskou škálu účinných donucovacích prostředků. ;)

Filmy a TV pořady vznikající jen jako odrazový můstek k prodeji “souvisejících” produktů (křupky, trička, penály, hračky…) nejsou vůbec nic neobvyklého. Třeba Geoge Lucas (duchovní otec Star Wars) o sobě říká, že není filmař, ale výrobce hraček. (Naše Ordinace v Růžové zahradě by taky mohla vyprávět. ;))

O tom všem mluví působivý dokument Consuming kids. Je natočený v reakci na situaci ve Státech (v Evropě je situace klidnější) a nelze mu upřít přehnaná angažovanost, ale může být zajímavým náhledem do světa médií, marketingu a přesvědčovacích technik. Enjoy.

Consuming Kids (2008) / SK titulky from Hurhaj zine on Vimeo.

Tak nějak se nemůžu zbavit pocitu “fail s mašličkama”.

Uspořádat konferenci jen a pouze o sociálních sítích byl (je) dobrý nápad – do teď se téma schovávalo v tématických blocích obecných konferencí, nebo dokonce konferencích o něčem úplně jiném (IDF, WebExpo…) a docela tam prudily. Teda, prudily mě. Přednášející obvykle téma sociálních sítí shrnul jako Facebook and Twitter for beginners, protože většina posluchačů mezi beginners / elementary patřila. Intermediate a výš se na nich nejspíš šťourali v nose.

Čestnou výjimkou byla snad jen přednáška Michala Berga Marketing v sociálních sítích z WebExpa 2009, protože nenudila.

Dalším průšvihem obvyklého pojetí Facebook and Twitter for beginners je fakt, že sociální sítě jsou více než jejich dva zástupci. Bohužel jsou to dvě jediné (zahraniční) sítě, které se v ČR využívají masově, a tak se o ničem jiném na konferencích moc nemluví. (Blbý je, že Twitter je vesměs “masový” jen v rámci té sociální skupiny, která tyhle konference vymetá či přímo pořádá.) Chtěla bych hlubší či nový pohled do FB a Twitteru, nebo lehce povrchní shrnutí ostatních – ani na jedno dosud nikde nebyl prostor.

Proto jsem se na SMS 2010 fakt těšila. A ono prd.

Krom Josefa Šlerky s Ataxo Social Insider a Ericy Swallow z Mashable, která shrnula I JINÉ sociální sítě a zmínila související case studies, to bylo staré známé Facebook and Twitter for beginners. Opět. Ááá!

Edit: Úplně jsem zapomněla – Pavel Hacker docela smysluplně shrnul politickou sféru vs. sociální sítě. Mrkněte na prezi.

Jo, občas jsem se zasmála, třeba když jsme (a to už je profláklá historka) dostali od markeťáka Redbullu radu, že nemusíme do sociálních sítí vůbec investovat, že stačí jen natočit skok ze stratosféry na Zemi a lidi to budou sharovat sami. :) Taky jsem se potkala s pár lidmi, které vždycky ráda vidím. A promenovala se ve svém oblíbeném tričku Facebook ruined my life. Pomasírovala si ego na twitterwall. Výborně se najedla v Ambiente Brasileiro. No a to je asi tak všechno.

Epic fail roku: Přednáška Tomáše Čupra ze Slevomatu, která místo nadějného tématu crowd shoppingu (skupinové nakupování) přinesla zmatené blekotání o tom, že máme mít rádi zákazníky. Asi. (Fakt jsem ji nepochopila a pak ani neposlouchala.) Takhle zabít příležitost mluvit o něčem, o čem zatím nikdo nikdy v ČR na konferenci nemluvil, je fakt umění.

Přesto za SMS 2010 děkuji, organizátoři se očividně snažili, témata v programu zněla lákavě, prostory byly příjemné, někdo se zamyslel i nad občerstvením atd. atd. Jediný, kdo to nezvládl, byli někteří přednášející. Příště bych prosila: více čísel, více case studies, jiné sociální sítě, hlubší pohled do FB a Twitteru a přednášky s osnovou, kterou budou mít přednášející v hlavě.

Shrnutí je moc dlouhé pro Twitter a málo objektivní pro blog. Cesta nejmenšího odporu je ovšem jasná – dám to tam, kam se to vejde.

Jela jsem tuhle z Karláku na Svatoplukovu a po cestě mě praštil do očí vývěsní štít: „Levný obchod“. Je jedno, co tam prodávají, lidi tam chodí. Už je nezajímají obchody „Textil“, „Ovoce & zelenina“ apod. Levný obchod je vše, co potřebují vědět. Že tam prodávají třeba tepláky za padesát a čokoládu po osmi korunách? Ber to, Máňo, i když zrovna nemaj’ tvoji velikost a čokoládu ti doktor zakázal.

Jindy zase v Albertu…

Albert, Hůrka, 25. 3. 2010

A lidi futrovali mango do košíků jak diví, i když ho normálně obcházej, asi že je drahý.

PS: Já se nedivím, jen konstatuju.

Související:

• foto: Opravdu akční květák

Diskuse Jazyk politické reklamy, 9.11.2009, Café Dox (Poupětova 1, Praha 7)

Moderoval Zdeněk Strnad (časopis Strategie), diskutovali Michal Šiml (kreativní ředitel reklamní agentury EURO RSCG, člen skupiny Pode Bal) a Martin Charvát (kreativní ředitel reklamní agentury Konektor).

Anotace: Diskuse se bude zabývat obecnou podobností postupů používaných v oblasti komerční komunikace a politické komunikace. Pro marketing politických stran platí z hlediska technologie kampaní stejná pravidla jako pro marketing výrobků. Využité technologie a procesy definují formu sdělení, obsah ustupuje do pozadí.

Číst dál »

„Kampaň v sociálních médiích“ je oblíbený buzzword. Shodou okolností se mi sešel článek a video, které vystihují rádobyodborníky, kterých je teď za každým rohem deset:

Marek Prokop: Jak rozpoznat experta na sociální média (Sova v síti, 10. 8. 2009)

Jde o překlad článku 10 Questions to Evaluate a Social Media ‘Expert’ (Ian Lurie, 21. 6. 2009), v němž autor klade potenciálnímu social media guru otázky a nabízí odpovědi.

Dovolím si citovat:

Jak získáváte publikum?

“Automaticky followuju 20 000 lidí na Twitteru.” Pokud vám to nevadí, nakopejte ho za mne do koulí. Pokud vadí, zdvořile kývněte a zvedejte se.

“Sleduji zajímavé a relevantní lidi na Twitteru, komentuji související články na blozích, pokouším se zapojit do konverzace.” Trefa. Pokuste se neskákat nadšením.

“Nejdříve musíme promyslet kampaň.” Dobrá odpověď. Pro jistotu mu dejte hypotetickou kampaň, ale zjevně jste na dobré cestě.

(Doporučuji přečíst celý článek, dobře se pobavíte.)

Video: The Social Media Guru