Novinářské štěně

Čaje v triku: http://www.etsicommunication.fr/blog_etsi/soon-mo-kangs-hanger-tea-design/

Žlutá ponorka: http://www.monkey-bus.co.il/Product.aspx?CategoryID=8&SubCategoryID=0&ProductID=225

Nedotažený komentář k incidentu POOH & Dan Dočekal.

Starověká a středověká autokracie, totalitní režimy 20. století — vždycky se mi vybaví, že slovo krále je slovem božím a že se za okupace novináři báli napsat i blbé „Už hnědne listí na stromech,“ (jako že je podzim), aby si to cenzor špatně nevyložil a šup s novinářem do koncentráku. Nebo vyprávění prarodičů, jak svoje děti učili, co smějí říct ve školce, aby se to nepodepsalo na tatínkově kádrovém posudku. A dojemné příběhy disidentů, kteří jako jediní měli koule říct nahlas, co si myslí! (A pak obvykle zmizeli za hranice. Nebo do lochu.)

My, děti Sametové revoluce, si říkáme, že bychom před novými komunisty hlavu nesklonili a pěkně od plic jim řekli, co si myslíme. My, kteří jsme vyrostli v nadšení ze svobody tisku a ještě větším nadšení z neomezené svobody internetu, se rádi shromažďujeme na Facebooku, hážeme virtuálními vajíčky a přidáváme se do skupin s instantními názory na to, co se nám nelíbí.

Paradoxně to děláme právě na Facebooku.

Facebook dnes smazal jednu stránku a jednoho uživatele — nic neobvyklého. K tomu zablokoval některá slova, jméno daného uživatele a pár souvisejících věcí. Protože to byl zrovna Dan Dočekal, člověk známý mezi interneťáky, posledních pár desítek minut se nemluví o ničem jiném. Pár lidí se rozčiluje na Twitteru, jiní píšou články o tom, co si myslí.

A já… já nemám odvahu dát like článkům na toto téma, protože by se to propsalo na Facebook. Nekomentuju odkazy, které se na FB podařilo vpašovat, protože by se mi to propsalo do kádrového profilu. Jenom proto, že si nemůžu dovolit přijít teď o account, se kterým spravuju věci pro klienty.

Srabství.

My, generace nepoznamenaná totalitou, máme možnost ji poznat na vlastní kůži, poznat strach nebo odvahu (nejspíš po zásluze potrestanou). Jasně, jde o ho*no, na rozdíl od pravé autokracie nepřijdeme o hlavu, jenom o jeden poblbanej účet na ještě poblbanější sociální síti. Ale stejně…

Jestli teď Facebook začne mazat všechny, kteří řeknou nahlas, že maže (asi jako by Stalin popravil ty, co by veřejně prohlásili, že Stalin popravuje nepohodlné), bude to výborná lekce historie. Tak jako si kupujeme zážitek — kydání hnoje, můžeme mít krásně reálné Big Brother is watching you.

Fantasmagorický scénář: O dvacet let později propojuje Síť twitter accounty a blogy s reálnými účty. Na Ústředí sedí Dohlížitelé a kontrolují obsah publikovaný danými uživateli. Všichni, kdo kdy řekli křivé slovo proti Síti, jsou z ní bez váhání a navždy vymazáni. Znovu se zaregistrovat nemohou, neboť přístup k Síti je podmíněn Čipem. Exkomunikovaní stojí mimo společnost, přátelé se jim vyhýbají, lidé na ulici si na ně s šuškáním ukazují…

No nic, tak abych se šla radši zase učit.