Novinářské štěně

Baflo to na mě dneska na Facebooku. Yuhů by se nasmál.

V kavárně jsem potkala dvojici, věk cca 22. Seděli naproti sobě. On pil víno, ona kávu. Oba před sebou měli otevřené notebooky. Na monitor jsem viděla jen jí – dělala si testy na Facebooku. Seděli tam dvě hodiny. Pak jsem odešla.

Vypadá takhle ideální rande 2.0?

KávaKávaKáva, Anděl, Praha
19.3.2009
vyfoceno drze mobilem

Blogy a média – našly už společnou řeč?

Máte doma ledničku? Co do ní ukládáte? Já vajíčka, sýry, jogurty a zeleninu. Vážně mě to baví, ukládám věci do ledničky moc ráda. A máte doma špajzku? Jak ji využíváte? Já v ní skladuju mouku, těstoviny, rýži a cibuli. Je skvělé, jak umí špajzka tyto suroviny uchovávat. Přála bych si, aby se moje špajzka naučila využívat ledničku. Vážně.

Mám Adama Javůrka (jeden z iniciátorů a pořadatelů) ráda, je to příjemný a inteligentní člověk. Čtu pravidelně jeho blog (i ten druhý), baví mě jeho postřehy k online žurnalistice. A je bezesporu skvělé, co teď dělá pro neziskovky. To proklamuji předem. Ale…

…ale po konferenci centra pro online média mám jakýsi pocit marnosti.

(Jediné, co dávalo smysl, byla Adamova zmínka o Twitteru. Víceméně shrnuto v příspěvku na Knolu.)

Editoři iDnesu a Respektu koukají na blogy jako na něco z jiné planety, chlupaté cosi, do čeho opatrně šťouchají klackem. Připomíná mi to tu scénu ze Dne nezávislosti, jak opatrně pitvají ufona.

Blogy a média společnou řeč nenašly. Ještě dlouho nenajdou. Doufejme, že nikdy.

Společná řeč médií a blogů plete pojmy s dojmy. Z blogů nikdy nebudou zpravodajské servery (ač bulvární plátky by se mezsi nimi našly slušné, periodika pro potrhlíky ze specifických skupin také) a až dostanou zpravodajské servery blogovitou podobu (“Musíme jít s dobou, no ni?”), půjdu se oběsit na šňůře ze starých výtisků MF Dnes.